Listopad 2011

Hvězdné turné 20.

19. listopadu 2011 v 18:09 | Suzzy |  Hvězdné turné
Nový díl :)
Teda, vůbec nevím kam to povede, ale za to vím, že už bych chtěla tuhle povídku dokončit, protože už mám něco nového na čem pracuju už delší dobu a ted bych to ráda začala zveřejnovat takže.. :) snad už brzy :)
Tedka přeju pěkný čtení :)

> Jdeme ke mně.
> Ty tam někoho máš!
> Bez komentáře.
> V noci jsi byla přítulnější.

"Bože můj, ty jsi ale vůl" vzbudil mě přiopilý smích za dveřmi.
"Pšššt" ozval se další hlas. Hned na to další salva smíchu.
"Hups… tak tady asi dneska spát nebudeme" snažila se šeptat Suzzy.
"Proč?" nakouknul nejspíš do dveří i Bill, protože jsem slyšela jejich vrznutí.
"Jo ták. No v tom případě, bychom měli změnit směr do mojí postele" zahuhlal Bil.
"Hej, budte zticha!" okřiknul je tiše další hlas. Ten se však ozval za mou hlavou.
"Jasně, už mizíme" zahihňala se Suzzy.
"Jdeme ke mně" odfrknul Bill a pak už jsem slyšela jen klapnutí dveří.
Tom si vedle mě povzdechnul a polštář u mojí hlavy se zase prohnul. Cítila jsem se tak dobře, když jsem cítila, jak se teplou tváří opírá o moje čelo. Ještě víc jsem se k němu stulila než jsem opět usnula klidným spánkem.


Hvězdné turné 19.

6. listopadu 2011 v 15:51 | Suzzy |  Hvězdné turné
Překonávám se. Další díl je tu :D :)

> Jsi nervozní.
> Nemluví se ti o ní dobře?
> Moje postel je bez tebe nějak prázdná.
> Chceš tady zůstat?


"Spokojená?" sednul si vedle mě Miguel, když jsem si konečně po skoro hodině a půl tančení konečně sedla. "Možná víc než bych měla" usmála jsem se a pořádně se napila chlazené coly.
"Můžu se na něco zeptat?" podíval se na mě a hned zase na podlahu.
"Jsi nervozní" podotkla jsem. "Je to teda něco vážnýho?"
"Ne, vůbec ne, jen…. Nevím jestli se o tom semnou budeš chtít bavit"
"To nezjistíš dokud se mě na to nezeptáš" povzbudím ho.
"Tak jo…. Slyšel jsem, že… prý píšeš knížku.?" Sotva to dořekl, zčervenala jsem.
"Upřímně, tohle byla ta poslední věc, která mě napadla, že by ses mě na ní zeptal" schovala jsem si obličej do dlaní.
"Přede mnou se stydět nemusíš" stáhne mi dlaně dolů.
"Právě, že před tebou se stydět musím" ušklíbla jsem se.
"Řekni mi něco o ní" zazářily mu oči.
"To není dobrý nápad" zastyděla jsem se.
"Myslím, že je. A taky myslím, že mám právo to vědět, když jsem vlastně hlavní hrdina" píchnul si do hrudi.
"Ale jdi Ty hrdino" praštila jsem ho do ramene. "Třeba jednou až knížku dopíšu…" snažila jsem se tomu vyhnout.