Květen 2012

Time to fly 15.

29. května 2012 v 17:00 | Suzzy |  Time to fly
Jo, tenhle díl se mi moc líbí :D tak doufám, že ho ocenítě stejně jako já :D :)



"Nádhera" vydechla jsem omámeně a přešla k zábradlí o které jsem se opřela.
"Skoro bych ti uvěřil, že jsi překvapená" stoupnul si Bill vedle mě a usmál se.
"Já nejsem překvapená, jen uchvácená" oplatila jsem mu. "Vážně je to nádhera" ukázala jsem na zapadající slunce za daleký obzor.


"Saki vážně zůstal někde dole?" snažila jsem se udržet konverzaci. Saki bylo jediné téma, které mě zrovna napadlo.
"Ano. Předtím jsem ho poprosil, aby zůstal na hlavní cestě. Tady mě snad fanynky honit nebudou" pokrčil rameny.
"Třeba ze mě náhodou vypadne, že jsem taky tvoje fanynky a ublížím ti tu" zasmála jsem se a kopla do kamínku, který se posléze zřítil z obrovské výšky, kterou jsme před tím museli zdolat.
"Abych neublížil já tobě" tajemně se usmál.
"Věřím, že ne" zakroutila jsem hlavou a raději se podívala na silnice, které proudily pod námi.

"Nedívej se na mě tak" znervozněla jsem a doslova v dlaních drtila železné zábradlí.
"Nemůžu si pomoct" odpověděl a stále na mě koukal. Bože, stál ode mě sotva metr.
Kdybych nesvírala kovovou tyč asi by si všimnul, jak se mi klepaly ruce. Snažila jsem se klidně dýchat.



Time to fly 14.

27. května 2012 v 17:00 | Suzzy |  Time to fly
Bože já vím, že to furt oddaluju, ale už se brzy dočkáte :D zatím si užijte díl :)



Než jsem se v koupelně stačila připravit, slyšela jsem, jak se domem nese pronikavý ton zvonku. Rychle jsem se zkontrolovala v zrcadle, aby na mě Bill zbytečně nečekal a už pospíchala dolů.

Na posledním schodu jsem se zarazila. Otočila jsem se čelem do patra, kde mě ze shora sledoval Sebastian.

"jak vypadám?" nejistě jsem se usmála a pomalu se mu protočila.

"Úžasně" vydechnul a zdvihnul palec nahoru. "Hodně štěstí" popřál mi, když už jsem chtěla pokračovat. "Nejsem si jistá, jestli ho budu potřebovat" naklonila jsem hlavu a na chvilku se zamyslela. Pak jsem ale popadla tašku, nazula si boty a konečně vyšla ze dveří.



Time to fly 13.

25. května 2012 v 17:00 | Suzzy |  Time to fly
Už se blíží náš zlomový bod :D Těšte se! :D :)


Ráno se s námi kluci rozloučili celkem brzy. Už před jedenáctou se sbalili, že se musí taky stavit ve studiu.
Já se ovšem stihla s Billem domluvit na dnešní schůzce.
Upřímně, byla jsem z toho jako na trní. Ale těžko říct jestli to bylo z toho, že budu sama s klukem, který mi snad ani kluka nepřipomíná, a tím je to pro mě horší. Nebo z toho, že když jsem se vrátila do pokoje a podívala se na mobil, měla jsem jednu nepřečtenou zprávu ve které stál jasný text "Zklamala jsi mě" měla jsem to snad brát jako rozchod?
Nebo se to mezi námi uklidní a až se vrátí, oslavíme spolu roční výročí vztahu jako by se nic nestalo?

Time to fly 12.

23. května 2012 v 17:00 | Suzzy |  Time to fly
Že by se mezi nimi už začalo něco dít? No, nechte se překvapit :)



Celou noc jsem ležela jakoby v polospánku. Ani na chvíli jsem skutečně tvrdě neusnula. Nevím jestli to bylo tím, že jsem neležela ve vlastní posteli nebo, že mi byla zima. Možná díky obojímu.
"Už zase nespíš?" otočil se ke mně unaveně brácha a snažil se mi zaostřit do očí, ale v té tmě moc úspěchu neměl.
"Jako bys mě neznal" protočila jsem oči a trošku si natřásla polštářek.
"Tak běž dovnitř" pošeptal, aby nevzbudil kluky, kteří vedle nás klidně a nerušeně oddechovali.
"Nebudu kazit partu" usmála jsem se a víc se zachumlala do deky.
"Jak myslíš" vzdychnul a zase se ke mně otočil zády. Po pár minutách jsem slyšela i jeho pravidelné oddechování.

Time to fly 11.

21. května 2012 v 17:00 | Suzzy |  Time to fly
Joo děj tohodle dílu jsem měla v hlavě už dlouho a konečně ho tu mám :)
Těším se na komenty :)



Nervózně jsem se pohupovala v síti a odhodlávala se k tomu, abych mu řekla, že jsem na holky. Viděla jsem, jak trpělivě čekal. "Hele… raději to necháme na jindy" zavrtěla jsem hlavou a vydechla jsem. Jsem já to ale zbabělec. Proč mám vůbec takový problém mu to říct? Nikdy jsme se za to nestyděla ani to nijak netajila. "
Jak myslíš" pokrčil rameny a opět se opřel zpátky do židle.
"Vy dva, co si dáte? Máme tu kuřecí maso, nějaký bílý klobásky a křidýlka" zavolal na nás Tom, který se ujal hlavní role kuchaře. "Tak mi dej to křidýlko a jednu klobásku. Děkuju" zavolala jsem a počkala až si nadiktuje jídlo i Bill.

Time to fly 10.

19. května 2012 v 18:38 | Suzzy |  Time to fly
menší pauzička, ale už zase pokračujeme :)
A dávám Vám ho sem s obrovskou radostí, protože asi před 2 minutama dali Češi Slovákům vyrovnávací gol :D


"To je dost, že se taky objevíš" přivítal mě hned Tom s evidentně upřímným úsměvem na tváři a znovu se pohodlně opřel do zahradní houpačky, která stála kousek od bazénu.
"Momentálně jsme se viděli dva dny za sebou tak co bys ještě chtěl?" sekla jsem po něm pohledem.
Když viděl můj výraz, raději zmlknul a začal rozhoupávat houpačku. Bill se mu jen tiše zasmál.
Taky jsem se na něj podívala, ale můj pohled nedokázal být stále tak vážný jako u Toma.
"Aspon, že ty máš tolik taktu a nerejpeš" hodila jsem po něm milejší úsměv a zakempila to v houpací síti, kterou jsme měli zavěšenou mezi dvěma silnými stromy.
"Já totiž dokážu pochopit holčičí nálady" odpověděl mi, ale nevěnoval mi ani kratičký pohled.
"Ty sám jsi holka, prosím tě" praštil ho Tom do ramene a začal se pošklebovat.
Jen jsem protočila oči a hrábla do misky s brambůrkami, které stáli vedle na stolku.

Spain, Malaga - Fotografie ♥

16. května 2012 v 15:56 | Suzzy |  ♥ Fotografie
Tak tady josu ty fotky na přání aay carter :)
Jen kvůli tomu, že ses na ně tak těšila tak pokračování povídky nechám teda na zítřek :D
A klasicky musím upozornit, že kvalita je příšerná, protože jsou nadvakrát zmenšovaný :D



BTK APP - Tom and his dog ♥

15. května 2012 v 14:29 | Suzzy |  ♥ Tokio Hotel
Ohh, druhá fotka z Tomovými hadími ocásky :D
No sekne mu to, ale představa, že takhle ty vlasy někdy nosím svázaný i já je docela komická :D

Btw, nemáte někdo tucha, jak se jmenuje ten jeho psí miláček? :)


Time to fly 9.

13. května 2012 v 17:00 | Suzzy |  Time to fly
Tak už bylo na čase, abych přidala další díl. Měla jsem ho celkem rychle napsaný tak doufám, že ještě dneska stihnu další, abyste nemuseli čekat. Těším se na vaše komentáře :)


"Co prosím?" vysela jsem na ní pohledem. "Do Ameriky? A proč jsi mi o tom neřekla dřív? Proč až ted? A na jak dlouho vůbec?" vysypala jsem na ní tolik otázek, že bych se sama divila, kdyby mi na všechny odpověděla. "Lharette uklidni se" chytla mě za ruku a donutila mě se posadit na pohovku. "Volali mi z agentury, budu hlídat děti. Vždyt víš, jak moc jsem za tímhle účelem do Ameriky chtěla" usmála se na mě jako by mi před chvilkou žádnou katastrofu neoznámila.
"Pořád si neřekla na jak dlouho" pošeptala jsem naštvaně. Vzdychla.
"Zatím jen na dva měsíce, možná na tři" propletla jsi prsty.
"Zatím? To jako, že bys tam snad zůstala ještě déle než na čtvrt roku?" nevěřícně jsem na ní zírala. "
To ted ještě nevím" zakroutila hlavou.

Kde je ta zatracená spravedlnost?!

10. května 2012 v 16:04 | Suzzy
tomuhle se snad dá říkat spravedlnost?!


Dneska jsem se totiž dozvěděla, že jeden z mých nejoblíbenějších učitelů zemřel :(
Bylo mu pouhých 31 let a zemřel na rakovinu.
Copak je tohle spravedlivý? Byl to absolutně skvělý člověk. Jeho jste při hodinách nebrali jen jako učitele, ale jako staršího spolužáka. Pořád se s vámi smál, že jste si připadali jako s kamarádem.
Ani jsem mu nestihla poděkovat za tu jedničku, kterou mi dal v prvním pololetí na vysvědčení. V tý době už byl totiž asi 2 týdny v nemocnici a mi nic netušili. Tolik jsem se těšila až se vrátí a já mu budu moct poděkovat. Bohužel už jsem to nestihla.
Pak se nám učitelé odhodlali říct, že má rakovinu a že je na tom dost špatně.
Pořád jsem ale veřila, že se z toho dostane. Přece chlap jako on by to jen tak nevzdal.

Pak ale přijdu po prázdninách do školy, kde vysí černá vlajka a uprostřed hodiny k nám do třídy vejde ubrečená ředitelka a oznámí nám, že zemřel.

ZIMMER 483 - Wir sterben niemals aus

9. května 2012 v 18:00 | Suzzy |  Zimmer 483
Tak, jak už jsem psala. S jistými povídkami nemůžu hnout takže přidávám tu, kterou už mám nějakou odbu napsanou :)



Time to fly 8.

8. května 2012 v 17:00 | Suzzy |  Time to fly
Tak tady máte další díl :)
Jsem hrozně ráda za vaše komentáře! :) tohle je takový neutrální dílek, ale hned v dalších už plánuju něco zajímavějšího :D
Tak pěkné čtení :)

Kluci se rozhodli odejít až po obědě, kdy jsme si objednali každý jednu pizzu.
Hned, jak se za nimi zaklaply domovní dveře, trochu jsem si oddechla.
Nevím co to mělo být, ale v přítomnosti Billa jsem se cítila tak zvláštně.
Pořád mě sledoval. Ale ne tím pohledem jako jeho bratr.
Tohle byl zkoumavý, skoro až zamyšlený pohled. Jako by mě sledoval a přitom ani nebyl myšlenkami v tomhle světě.

Mnoho podob Dokonalosti ♥

7. května 2012 v 10:06 | Suzzy |  ♥ Tokio Hotel
Jak už zminuje nadpis... dokonalost má mnoho podob.
Každý vidí dokonalost jinde, já jí vidím v tomhle klukovi.



Time to fly 7.

6. května 2012 v 17:00 | Suzzy |  Time to fly
Achjo, zbývá mi asi už jen 8 dní do konce klasifikace než odejdu na praxi a já místo toho, abych se učila na všechny písemky, který si potřebuju opravit tak píšu povídku :D ale jsem ráda, že to není ztráta času a našel se někdo kdo pravidelně komentuje (Dee) :) takže děkuju a tady je další díl :)

"Ségra nechceš polštář?" ozval se bráška po skončení druhého dílu. "Bude tě bolet pekelně za krkem" řekl a hodil po mě jeden z polštářů, které měl zmuchlané pod sebou.
"Dík" poslala jsem mu vzdušnou pusu a dala si polštář pod hlavu. Měl pravdu, ráno budu mít krk pěkně bolavý. "Bože já toho Gluma nenávidím. Taková zrádce" zakroutil Tom hlavou a dál hltal začátek třetího dílu. Tomu jsem se opravdu musela zasmát.

*
"Nespí?" uslyšela jsem nad sebou tiché hlasy.
"Asi jo. Když dáváme celou řadu tak v půlce třetího vždycky usne" vysvětlil brácha.
"Mmm, já nespím" zahuhlala jsem si do mikiny.
"Lharette, pojd sem nahoru, já si sednu místo tebe" ozval se těsně u mé hlavy Billův hlas. Zamžourala jsem a snažila se zaostřit do jeho očí.

España - Barcelona (Fotografie) ♥

5. května 2012 v 18:37 | Suzzy |  ♥ Fotografie
Zdravím :)
Nějak jsem si dneska udělala vzpomínkový den na Španělsko, Barcelonu :)
Tak tady máte pár mých fotek z dovolené :)



Time to fly 6.

4. května 2012 v 17:00 | Suzzy |  Time to fly
Tak na pátek tu mám další díl :) už mám v rezervě jen dva, ale budu se snažit, když ted budu mít 4 dny volna. Sice bych se měla učit, ale nechci tu mít zase ty dlouhé prodlevy :D
Tak si to užijte! :)



"Ty Lharette" ozval se někdo ode dveří. "Můžu?" do pokoje nakoukla Billova hlava.
"Potřebuješ něco?" zvedla jsem hlavu od netobooku.
"No kluci dole ještě hrajou nějaký hry tak jsem je nechtěl otravovat" vysvětlil.
"Tak jsi přišel otravovat mě?" hodila jsem po něm vyčítavý výraz.
"Tak sorry" odseknul a už chtěl odejít.
"Počkej Bille!" zavolala jsem, abych ho zastavila. "To byla sranda. To jsi vždycky tak urážlivý?" zvedla jsem obočí.
"Jen občas" podíval se na mě a usmál se.
"Tak cos potřeboval?" posadila jsem se a sundala si notebook z klína.
"Pěkný pokoj" rozhlédnul se a posadil se mi k nohám. (část Lharettina pokoje)
"Díky" usmála jsem se a taky se rozhlédla. "Sama jsem si ho zařizovala" konstatovala jsem.
"Chtěl jsem se zeptat… proč ses na mě tuhle tak naštvala, když jsem ti chtěl zařídit odvoz domů? Jel bych samozřejmě taky tak nevidím důvod proč ses tak naježila" zeptal se mě. Zamyslela jsem se.
"Víš já jsem taková trošku zapeklitá osoba" zasmála jsem se. "I když jsem z takové té bohatší vrstvy… tak.. prostě nesnáším, když se někdo chová povýšeně, namyšleně a nebo lhostejně, jak jsi to udělal včera ty" ukázala jsem na něj.
"Lhostejně?" povytáhnul obočí.
"Bylo ti úplně jedno, že vytáhneš muže od svojí ženy, hlavně, aby na tvoje přání přijel" pokrčila jsem rameny a opřela se o zed zamnou.
"A to tě tak naštvalo?" podivil se.
"Vždyt říkám, že jsem zvláštní" usmála jsem se.

Time to fly 5.

2. května 2012 v 17:00 | Suzzy |  Time to fly


"Jsem doma!" křikla jsem z předsíně, když jsem si zouvala boty.
"Jsme v kuchyni" dostalo se mi zpáteční odpovědi.
"Že mě to nepřekvapuje" uchechtla jsem se a vydala se za nimi. "Proboha!" zděsila jsem se. "Co to tady vyvádíte?" znechuceně jsem se koukala na nějakou narůžovělou tekutinu, která se valila z kuchynské linky rovnou na zem.
"Zkoušeli jsme dělat jahodový kokteil, ale ten zatracenej krám mě nějak přestal poslouchat" zasmál se sám sobě.
"Tak zapomen na to, že bych to snad uklízela" vyplázla jsem na něj jazyk, když jsem viděla jeho prosený pohled. "Já se jdu tedka osprchovat a vy aspon objednejte nějaký jídlo, když už nedokážete udělat ani obyčejný kokteil" zakroutila jsem hlavou a vyběhla schody do svého pokoje, kde jsem ze sebe postupně shodila všechno oblečení a strašně se těšila na studenou sprchu.

Trable s Láskou - Na denním pořádku

1. května 2012 v 16:19 | Suzzy
Každý člověk potřebuje radu. Nebo alespon ukázat správný směr.
Ted došlo i na mě. Měla jsem pocit, že to všechno zvládnu, ale asi ne.

Co se týče tohodle vztahu, všechno kolem toho je strašně složité. S "nejmenovaným" jsem se seznámila ve svých čerstvých 16. Potýdnu jsme spolu začali chodit. Mimochodem musím podotknout, že tohle jsem nikdy dřív neudělala. Ale prostě, jak hodně lidí říká, že i po krátké chvíli mají pocit, že toho člověka dokonale znají, takový pocit jsem měla já.
Od naprostého začátku jsem se cítila dokonale štastná a po dalším týdnu, tedy po dovu týdnech naší celkové známosti jsem sama řekla, že ho miluju. Přišlo mi to v tu chvíli tak jasné až jsem se sama divila.
Náš vztah přečkal celé letní prázdniny což se moc často nestává. Bylo to dokonalé léto, dokonale strávený čas. Pak, ale přišla škola a s ní i problémy v našem vztahu. Nebudu vypisovat jaké, ale... ukončili jsme to.
Po měsíci jsme zjistili, že bez sebe prostě nedokážeme být. Skutečně ne. Já se cítila tak prázdná a sama, i když jsem měla nejlepší kamarádku, díky které jsme se nakonec opět dali dohromady.
Náš vztah, ale neměl dlouhého trvání. Bohužel.
Uplynul skoro rok. Během té doby jsme se stále vídali, ale nebylo to už to co dřív.
Pak nadešel silvestr roku 2011 a mi do třetice obnovili náš vztah, který jsme posléze ukončili. Vůbec nechápu, jak jsem tohle mohla dopustit. Kluk, který mě skoro ty celé dva roky miluje a já mu takhle ubližuju.
Mezi tím co jsme spolu nebyli, měl spoustu dívek, u všech však tvrdil, že to je pouhá záplata za mě.

Včera na čarodějnice jsem opět byla na žižkově a co myslíte.. byl tam. A když seděl vedle mě nebo když jsem mu po půlnoci usnula na klíně, cítila jsem se zase jako zamilovaná holka, která příšerně žárlí na holky, které tam byli s námi a on se s nimi bavil.
Řekněte mi, proč já se sním pokaždé rozešla, když nesnesu pohled na něj a jinou dívku? Ničí mě to a on to ví. Přesto má právo mi tohle dělat po tom co jsem udělala já jemu. Třikrát jsem se s ním rozešla z důvodu, že nejsem štastná a cítím se neskutečně utěsnovaná.
Přesto mi pořád říká, jak mi to sluší, připomíná doby kdy jsme ještě byli spolu a mě to doslova drtí.

Oh... jsem tak strašně ráda, že jsem tohle ze sebe stručně vypsala. Celou noc jsem nespala, protože jsem nad námi přemýšlela. Pořád mám toho člověka ráda, ale.. copak mu to můžu říct?