Červen 2012

Žiju pro co žiju 1.

26. června 2012 v 14:00 | Suzzy |  Žiju pro co žiju
A jsem tu s dalším článkem :D
Víte, tohle nneí snad ani jednodílová povídka. Je to prostě můj dojem z toho co jsem mohla sledovat. Ale tahle rubrika byla asi nejvhodnější kam to zařadit :)
Třeba i tohle by se Vám mohlo líbit :)
Mám pro Vás i pár fotek, abyste tušili, jak to tam vypadalo :)

Jinak, doporučuju si pustit písničku. Při té jsem článek napsala a celé to jen zdokonaluje :)



Dej mu šanci 1.

25. června 2012 v 14:00 | Suzzy |  Dej mu šanci
Zdravím :) tak tady je další jednodílovka do mé sbírky :)
Není to ani tak povídka jako spíš vyprávění události, kterou jsem zažila tenhle víkend :) Tak jen doufám, že Lukáš nebloudí na Blog,cz a nenajde, že jsem o něm psala :D



Parný den, doma nuda a ty nechceš celý den jen tak zbůhdarma prosedět u počítače. Nejlepší čas na příjemnou procházku po Praze.
* * *
"Ahoj" oslovil mě mladý kluk, vlastně jeden z mnoha. "Ty jsi tu nová?" podíval se na mě a čekal na mou odpověd.
"Nepatřím mezi skateboardisty" zasmála jsem se, když ukázal na asi čtrnácti člennou partu kluků, kteří bud posedávali ve stínu nebo se v celku ladně proháněli na svých prknech kolem nás a předváděli chvílemi až obdivuhodné kousky.

BTK APP - Fucking perfect, Tom!

23. června 2012 v 13:43 | Suzzy |  ♥ Tokio Hotel
Umřela jsem a tenhle článek už píše jen můj duch, který přetrval :D
Dokonalost! Ta ruka!!!!!!

Btw. včerejší koncert Nightwork byl úžasný. Super atmosféra pod kyvadlem :)
během dneška nebo zítřka přidám nějaký fotky :)


Marné čekání 1.

21. června 2012 v 14:30 | Suzzy |  Marné čekání
Tak mě napadla zas jedna jednodílovka :) jsem ráda, že mi to zase trošku jde :D třeba s něčím do konce týdne ještě přijdu :)
Tak si to užívejte dokud to zas na chvilku jde :D


Znáte pocit, kdy se cítíte nějak výjimečně? Kdy jste si jistí, že jste naprosto odlišní od ostatních? Chováním, či vzhledem.
Já jsem si ted výjimečná připadala. Nebylo to však vzhledem ani chováním. Ale díky tomu, koho jsem měla po boku.
Byla jsem totiž kamarádka Toma Kaulitze.

Znáte také ten pocit, kdy jste ale do svého kamaráda zamilovaní, ale nemůžete mu svou lásku přiznat, protože by to celé vaše přátelství pokazilo? Ano, přesně takhle jsem se cítila.


Time to fly 21.

20. června 2012 v 17:00 | Suzzy |  Time to fly
Že by už se konečně začalo něco dít? :D už bylo na čase, řekla bych :D
Těším se na komenty :)



"Tak pojd" usmál se na mě jemně mě chytil za zápěstí.
"Zdravím" usmál se na mě mladý muž od pokladny.
"Taky" usmála jsem se na něj a přešla k jeho stolu.
"Už jsem Vás tu dlouho neviděl" napřáhnul ke mně ruku a já mu ji ihned stiskla.
"Nějak jsem se asi v poslední době zanedbávala. Taky už podle toho moje vlasy vypadají" povzdechla jsem si. "Je tu dneska Greg?" zeptala jsem se.
"Ovšem, zavolám ho a vy se zatím můžete posadit" ukázal na volné křeslo a odběhl dozadu.
"Tvůj známý?" naklonil se ke mně Bill, když jsem se posadila a on si sednul na židličku vedle mě.
"Bývala jsem tu docela často. Málo kdy dokážu někomu věřit natolik, abych mu svěřila svoje vlasy, ale Greg je báječný. Jinému bych se do péče nesvěřila" vysvětlila jsem. Jen se loktem opřel o opěrku a usmál se. Bože, proč to pořád dělá? Copak nechápe co to dělá s mým tepem?


"Ahoj Lharette" přiřítil se ke mně Greg, když vyšel ze zadní místnosti.
"Ahoj Gregu. Ráda tě vidím" objala jsem se s ním a políbila na tvář.
"Můj kamarád…" ukázala jsem na Billa a nejistě se otočila. Mohla jsem říct jeho jméno?
"Jsem Bil" usmál se a podal si s Gregem ruku.
"Těší mě" oplatil mu a hned se otočil ke mně. "Tak co to bude dneska?" opřel mě do křesla a probíral se mými vlasy. "Sestříhat, ostříhat na krátko nebo ses snad konečně rozhodla pro melír?" nadšeně vyjmenovával. Ve svém oboru by vážně skvělý.
"No, asi bych to trochu zkrátila a prostříhala. Mám už to moc dlouhé a zničené" ukázala jsem mu konečky.
"No jo, to je tak, když jsi u mě nebyla už skoro 4 měsíce" zasmál se. "Tak se do toho dáme. Běž se posadit k umyvadlu" pobídnul mě a zatím si připravil nůžky, hřebeny a další potřebné nástroje.



Through sunny Prague :)

19. června 2012 v 16:30 | Suzzy |  ♥ Fotografie
Tak tady je těch pár slíbených fotek ze včerejška :)



Time to fly 20.

18. června 2012 v 17:00 | Suzzy |  Time to fly
Šupky, dupky máte to tu! :)



"To chceš jít pěšky?" vykulila jsem oči na Seba, když jsme vyšli z branky a on zamířil rovnou směrem k domu Kaulitzů. "Vsadím se, že Tom auto určitě vezme takže budte v klidu dámy" pokrčil rameny a šel pár kroků před námi.
"Je ten Tom vážně tak sexy jako v časopisech?" naklonila se ke mně při cestě Luci a potutelně se usmívala.
"To se vážně ptáš mě?" ukázala jsem na sebe. Jen pobaveně přikývla.
"No, když jsem ho viděla poprvé, byla jsem skoro polonahá, hltal mě pohledem jako by byl na výstavce a do toho se ládoval mýma jahodami" řekla jsem ublíženě.
"To je mi ale krásný popis" olízla si rty.
"Dej pokoj" protočila jsem pobaveně oči a trochu přidala do kroku, protože Sebastian byl o něco rychlejší.


Latino summer 1.

17. června 2012 v 10:30 | Suzzy |  Latino summer
Zdravím :) tak jsem tu zase s jednodílovkou. Takovou dobu jsem chtěla nějakou napsat, ale nevěděla jsem o čem. Tuhle povídku jsem napsala včera večer. Nějak jsem byla naladěná v té salse :D takže to takhle dopadlo.

Mimochodem, píšu, píšu a najednou goool! :D tak doufám, že jste fandili :D když jsem to psala tak jsem taky koukala :D

Doporučuji si pustit písničku, dokonale se k povídce hodí :)
Hezký čtení :)

* * *

Jeden krok, stopa, vlna, prázdno. Druhý krok, stopa, vlna prázdno. Nekonečný příběh mých bosých nohou, které tvořily otisky v mokrém písku a během vteřiny je smyla mořská vlna.
Žhnoucí slunce, šum vln, brebentění nadšených turistů a latinská hudba nesoucí se kousek dál z plážového baru.

"Smím prosit?" usmál se na mě můj o dva roky starší kamarád a napřáhnul ke mně ruku. Neváhala jsem ani vteřinu. Nadšeně jsem mu ji stiskla a rozeběhla se k dřevěné podlaze, která stála přímo před barem. Už několik vteřin ho zaplnovaly tančící páry, které se dokonale vlnily do rytmu exotické písně.

Nechtěli jsme promeškat už ani sekundu té hudby. Stoupli jsme si proti sobě a Chavier mě pevně chytil za boky. Okamžitě jsem se zaposlouchala do rytmu a rozvlnila boky. Uvolnila jsem hrudníka nohy a poddala se té vášnivé písni. Jeho pohledy tuhle atmosféru jen zdokonalovaly.


Time to fly 19.

16. června 2012 v 17:00 | Suzzy |  Time to fly
Tak další díl jen pro Vás :)



"Ty lemro! Jak to, že ještě spíš?" vtrhnul mi někdo do pokoje, když byla ještě půlnoc. Pomalu jsem otevřela jedno oko a zamžourala do pokoje. Ne, nebyla půlnoc. Akorát já jí ještě měla.
"Času dost. Jsi host, máš vyspávat nejdýl" zahučela jsem a polovinu obličeje zabořila do polštáře.
"Host už je probraný skoro hodinu" došla ke mně a stáhla ze mě peřinu.
"Tak řekni druhýmu obyvateli domu, ten se o tebe rád postará" žvatlala jsem až jsem se divila, že mi vůbec rozumí.
"Už se postaral" zasmála se a praštila sebou o mojí postel.
"Ježiš fuj, tohle přede mnou prosím tě nerozebírej" zašklebila jsem se. najednou jsem se cítila dokonale probuzená.
"Však promin" opřela se o moje nohy a rozhlédla se po pokoji. "Co dneska podnikneme?" se zájmem se na mě podívala.
"Jsi si jistá, že jsi byla takhle aktivní, když jsi odlítala do Finska?" zívla jsem.
"To si piš, že jo" mrkla na mě a vstala. "Dávám ti 15 minut. Sebastian dole připravuje snídani" informovala mě a pak vyběhla ze dveří.
"To je času" zahuhlala jsem a znovu se zabořila do peřin.

Time to fly 18.

14. června 2012 v 17:00 | Suzzy |  Time to fly
Tak, konečně zase přidávám v pravidelném časovém intervalu :D :) uvidíme, jak dlouho mi to vydrží :D
těším se na komenty :)



"Letty, jsem doma!" zvalo se bouchnutí dveří a do obývacího pokoje vešel Seb.
"No konečně. Už jsme myslely, že se dneska nevrátíš domů" zasmála jsem se.
"A já si zase myslela, že jsi na mě snad zapomněl" poštouchla ho Luci.
"Jak bych mohl?" usmál se na ní a hned se s ní přivítal. Jejich dlouhý polibek se mi nějak nechtělo sledovat tak jsem si šla sednout na pohovku a nechala ty dva at se pořádně přivítají.

"Ta je pro mě?" uslyšela jsem, když jsem si potichu zapínala televizi. Otočila jsem se a zírala na obrovskou kytici, kterou od Sebastiana Luci dostala.
"Teda, dneska ses překonal bráško" mrkla jsem na něj a ukázala zdvižený palec.
"Je nádherná" usmála se Lucia blaženě.
"Letty, mohla bych tě poprosit o nějakou vázu?" podívala se na mě.
"To víš, že jo" vstala jsem. "Dej mi jí, já něco najdu a pak to dám sem k oknu" ukázala jsem na dlouhý parapet.
"Díky" pohladila mě po paži a pak si začala něco špitat se Sebem. Neposlouchala jsem a došla do kuchyně pro vázu.

Time to fly 17.

12. června 2012 v 17:33 | Suzzy |  Time to fly
Vím, že mě to vůbec neomlouvá, ale tenhle týden byl celý takový hektický kvůli mým narozeninám a oslavám :D tak se omlouvám a užijte si díl :)



Příštího dne jsem vyspávala víc než jindy. Na nějaké běhání v parku jsem se vykašlala a celé dopoledne jsem si poskakovala po pokoji a tančila a zpívala společně s mými oblíbenými kapelami. Ted zrovna jsem měla puštěné Sunrise avenue - Fairytale gone bad.


Tancovala jsem dokud mě nepřerušil domovní zvonek. Nadšeně jsem se vrhla na balkon, abych jistila jestli je to Lucia.
Když jsem zjistila, že ano, otočila jsem se a běžela dolů, abych jí mohla otevřít.


"Luci!" mávala jsem jí nadšeně už od dveří.
"Ahoj" zeširoka se na mě usmála, jak to uměla vždycky jen ona a čekala až jí odemknu.
"Tak ráda tě vidím" upřímně jsem si oddechla a pevně se s ní objala.
"Chyběla jsi mi" stiskla mě ještě víc a pak se odtáhla.
"Pojd dovnitř. Sebastian ještě není doma, někam odběhnul, ale přijde určitě během chvilky. Hrozně se na tebe těšil" pohladila jsem jí po paži.
"No to doufám jinak bych mu zakroutila krkem. Pořád neměl čas takže tedka se mě hezky dlouho dobu nezbaví" ušklíbla se a popadla svou sportovní tašku, která jí ležela u nohou.
"Tak pojd, vybalíš si, najíme se a pak něco podnikneme" mrkla jsem na ní drapla jí za ruku. Byla jsem tak ráda, že jí mám zase u sebe. Člověka se kterým si můžu hodiny a hodiny povídat.


5.6. 1994 - 2012 = 18 let!

5. června 2012 v 14:56 | Suzzy
Tyjo věřili byste tomu? Mě je vážně 18! :D
Táta prej na mě dneska ráno, když jsem se vzbudila "Tobě už je 18? No tak paráda, už se nemusím bát, že bych za tebe šel bručet, kdybys něco provedla" :D ... skutečně povzbuzující zpráva hned po ránu :D

No z praxe mě pustili o hodinu dřív. Teda ne proto, že mám narozky, ale napracovala jsem si to minulý týden na dni dětí tak jsem si to dneska vybrala ,abych se jako "dospělá" mohla válet doma a koukat na filmy. A hezky čekat až přijde zbytek rodiny s dobrotami a dárečky.

No, ono co se týče těch dárků tak já v podstatě všechny vím :D Od rodičů dostanu týden v Anglii a lístek na koncert Coldplay se kterým jsem se už chlubila :D a od ségry dostanu CD Tokio Hotel. Teda až se uráčí vyjít :D prostě ho mám jen slíbený k narozkám. Takže dneska budu mít takový imaginární dárky :D ale stačí to. Nebudu hamoun, budu skromná :D

Taky jsem chtěla říct, že nevím jestli dneska přibude povídka. Jsem z tý dospělosti celá paf :D takže asi další díl napsat nestihnu :/ ale nebojte se, všechno Vám to vynahradím :)

Tak se mějte fájn a já jdu slavit :)

Time to fly 16.

3. června 2012 v 17:00 | Suzzy |  Time to fly
Moc se omlouvám za zpoždění, ale vážně nebyl čas. I ta zatracená praxe mě nějak zmáhá, že domů přicházím úplně vyštavená. Tak se nezlobtě mí drazí :)


Jeho poslední věta, že mou poznámku bere jako výhru jsem raději přešla mlčením.
Na vyhlídce jsme nezůstali moc dlouho. Sama jsem navrhla, že bychom už mohli pomalu jít. Potřebovala jsem se okamžitě někomu vypovídat. A jako jediný tu byl pro mě Sebastian. Cestou jsme si s Billem povídali o neutrálních věcech. Pořád jsem čekala jestli se mě zeptá, jestli někoho mám. Nejsem si jistá jestli ho to skutečně nenapadlo nebo se tomu tématu záměrně vyhýbal.

"Děkuju, že jsi mě doprovodil" zastavila jsem se před brankou našeho domu.
"To je samozřejmost" usmál se taky a strčil si ruce do kapes. "Vážně se mi dnešek líbil" pokračoval hned. Skoro až stydlivě jsem se podívala jinam.
"To mě taky" souhlasila jsem. "Pěkně si mi v hlavě všechno zamotal" přiznala jsem. "Aspon budu mít o čem v noci přemýšlet" ušklíbla jsem se.
"Nebudeš jediná, kdo dnešní noc probdí" naklonil hlavu na stranu.
"To mě rozhodně uklidnilo" vzdychla jsem.